Nová vědecká studie: astmatikům a alergikům by mohla ulevit kyselina listová

Vyšší hladina kyseliny listové může snížit riziko astmatu až o 16%. S tímto zjištěním přišli američtí vědci z Dětského centra Johna Hopkinse (John Hopkin ´s Children Center). Vůbec poprvé vědci zjistili spojitost mezi hladinou folátu (přírodní forma kyseliny listové) a projevů alergií a astmatu. Toto zjištění by mohlo výrazným způsobem pomoci při prevenci a léčbě astmatu.

Vědecké závěry je nutné podpořit studiemi

Vědecký tým pod vedením Elizabeth Matsui své závěry zveřejnil v  časopise Journal of Allergy & Clinical Immunology. „Naše závěry jasně ukazují, že kyselina listová může pomáhat regulovat imunitní reakci na alergeny, a může tak snižovat projevy alergií a astmatu,“ říká Elizabeth Matsui. Než budou moci být závěry studie uvedeny do praxe, jsou potřeba další výzkumy a studie. „Musíme přijít na to, jaký mechanizmus je za tuto spojitost zodpovědný. Dříve než začneme uvažovat o podávání kyseliny listové jako prevence nebo léčby alergií a astmatu, potřebujeme provést odpovídající studie,“ dodává vědkyně.

Vyšší hladina folátu, nižší riziko astmatu a alergií

Vědecký tým pod vedením Elizabeth Matsui analyzoval přes 8 tisíc lékařských záznamů lidí mezi 2 a 85 lety. Sledovali hladinu folátu v krvi a projevy alergií a dýchacích obtíží. Pozorovali i hladinu imunoglobulinu E (IgE), což je hlavní protilátka podílející se na imunitní odpovědi proti alergii. Podle výsledků studie je vyšší hladina folátu spojena s nižší hladinou protilátky imunoglobulinu E. Pacienti s vyšší hladinou folátu rovněž ohlásili méně alergií, menší dušnost a menší náchylnost k astmatu. Podle dat byla nejnižší hladina folátu, stanovená na 8 nanogramů na mililitr, spojená se 40% nárůstem rizika dušnosti ve srovnání s pacienty, kteří měli nejvyšší hladinu folátu (stanovenou na 18 nanogramů na mililitr). Podle výzkumníků měli lidé s nejnižší hladinou folátu v krvi o 31% vyšší riziko projevů alergií a o 16% vyšší riziko vzniku astmatu oproti lidem, kteří měli v krvi hladinu folátu vysokou.

Kyselina listová, pomoc všeho druhu

Jiný název pro kyselinu listovou je vitamín B9. V lidském těle má zásadní úlohu. Provází každý proces, při kterém dochází k buněčnému dělení. Má významnou úlohu při tvorbě krvinek i svalů, pomáhá při hojení ran. Působí preventivně proti srdečním a cévním chorobám a podporuje mozkovou činnost. Kromě toho podporuje zdraví vlasů a podporuje obranyschopnost. Při jejím nedostatku hrozí vyšší riziko vzniku srdečního onemocnění a vrozených vývojových vad. Kyselinu listovou doporučují užívat odborníci i budoucím maminkám. Ovlivňuje zdravý růst plodu, snižuje riziko potratu a zvýšené krvácivosti při porodu, pomáhá při léčbě neplodnosti. Kyselina listová je prevencí proti některým vrozeným vývojovým vadám, jako jsou rozštěpy nervové trubice, defekty břišní stěny plodu a rozštěpy rtu či patra. Doporučená denní dávka je 200 mikrogramů, u těhotných žen 400 mikrogramů. Jelikož se jedná o vitamín rozpustný ve vodě, jeho případný přebytek tělo vyloučí močí. Kyselinu listovou je vhodné užívat současně s vitamínem B12. Mezi její přirozené zdroje patří čerstvá zelená listová zelenina, fazole a pomerančová šťáva. Pokud nemáte možnost získat dostatečné množství kyseliny listové z přirozených zdrojů nebo pokud plánujete miminko, konzultujte možnost užití příslušného doplňku stravy s vaším lékařem či lékárníkem.

 dvakrát „a“, aneb alergie a astma

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí. Správně fungující imunitní systém rozpozná nejen škodlivé cizorodé látky, před kterými organismus ochrání, ale rovněž neškodné či tělu prospěšné látky, které ignoruje. Pokud je tato tolerance porušena, vzniká alergie. Některým typem alergie trpí v České republice přes 2 miliony lidí. Mezi projevy alergií patří kýchání, ucpaný nos, svědění a zarudnutí očí, dále dušnost a hvízdání neboli astma.

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, při kterém jsou průdušky postiženy neinfekčním, alergickým zánětem. Zánět v průduškách vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Důsledkem zúžených průdušek je ztížené dýchání, výdechová dušnost, sípání, pocity tíže na hrudi či suchý a dráždivý kašel. V České republice souží astma přes 800 000 lidí, přičemž každý třetí pacient je dítě.