Sluneční světlo prospívá i ubližuje, pokožku před ním musíme ochránit

Poslední dny jsou ve znamení teplotních rekordů. Většina lidí vyměnila svrchníky za trička s krátkým rukávem. Pokožka je ale po zimě citlivá a je důležité ji postupně připravit na sluneční záření. Kůži bychom měli ochránit na třech polích: před opalováním, po opalování i doplňky stravy.   

Sluneční záření má na lidský organizmus pozitivní vliv. Zlepšuje náladu, vytváří se při něm vitamín D. Nedostatek slunce naopak vyvolá únavu a depresi. Paprskům se ale musíme vystavovat přiměřeně a postupně pobyt na slunci prodlužovat. Po zimních měsících je naše pokožka citlivá a náchylná ke spálení. Délku a intenzitu slunění bychom měli podřídit našemu fototypu. Kupříkladu zrzaví či blonďatí lidé by měli být obzvlášť opatrní a užívat silné krémy na opalování. O naši pokožku bychom měli pečovat nejen prostřednictvím ochranných krémů, ale i zevnitř.  

Kůži i tělu je prospěšný beta karoten. Ochraňuje sliznice před vysycháním a přesoušením a v kombinaci s vitamínem D3 zvyšuje celkovou obranyschopnost organizmu. Odborníci doporučují užívat beta karoten alespoň tři týdny před plánovaným sluněním a užívání ukončit až na konci letní sezóny. Na pokrytí zvýšené potřeby vitamínu jsou vhodné doplňky stravy. „Kombinace prospěšných vitamínů a minerálů je při ochraně před slunečním zářením obzvlášť výhodná. Jejich účinek se tím zvýší. Účinky beta karotenu například podporuje zinek, který zároveň pomáhá hojit kůži,“ říká Ing. Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny. Minerál zinek v kombinaci s vitamínem C zase chrání kůži před vznikem vrásek. Jelikož vitamín C pečuje o kožní cévní systém, zlepšuje prokrvení a pokožku tak udrží napjatou a elastickou. V letních měsících je obsah přírodního vitamínu C v potravinách dostačující, naše obavy o jeho nedostatek jsou tedy liché. Vitamín C ve své přírodní podobě se navíc vstřebává lépe. „Součástí slunečního záření jsou ultrafialové paprsky. Jejich působením vznikají volné radikály, které způsobují stárnutí a poškození kůže. Proti nim působí antioxidanty, například vitamín C či vitamín E v kombinaci se selenem,“ vysvětluje Bohumil Hlavatý. Vitamín E je obsažen pouze v některých potravinách a selenu mají Češi zvlášť po zimě nedostatek. Důvodem je půda chudá na selen. Pohodlným řešením jsou doplňky stravy.

Pobyt na slunci bychom měli přizpůsobit svému fototypu neboli typu kůže. Fototyp I označuje kůži velmi citlivou, která na slunci vždy zarudne, proto odborníci nedoporučují délku slunění vyšší než 10-15 minut v kuse. Citlivá pokožka má označení fototyp II, na slunci rudne a málo hnědne, doporučená doba nepřetržitého slunění je 10-20 minut. Třetím typem je normální pokožka, která zrudne jen někdy a dobře hnědne. Slunci může být vystavena 20-30 minut. Lidé, spadající pod fototyp IV mají pokožku vůči slunci odolnou, téměř nikdy jim nezrudne a hnědne snadno. Podle odborníků může být vystavena slunečnímu záření až 45 minut v kuse.

Odlišná pravidla platí pro děti. Kojenci by neměli být přímým slunečním paprskům vystaveni vůbec, jelikož se jim teprve vytváří přirozená ochrana proti UV záření. U batolat by vystavení slunci při hraní a koupání nemělo překročit hodinu denně.

Lidská kůže je největším lidským orgánem, zabírá dva metry čtvereční. Chrání tělo proti mechanickým, fyzikálním i chemickým vlivům, pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu. Prostřednictvím tělísek uložených v kůži cítíme teplo, tlak i bolest. V kůži se tvoří vitamín D a některé protilátky. Kůže se skládá ze dvou vrstev, pokožky a škáry. V pokožce je uložen kožní pigment melanin, který je zodpovědný za krátkodobé hnědnutí kůže. Pokožka obsahuje několik vrstev buněk, přičemž vrchní vrstva rohovatí a olupuje se. Proto nám opálení nikdy nevydrží dlouhou dobu. Škára se pak nachází na podkožní tukové tkáni. Je to vazivová část kůže, obsahující elastická vlákna. Tato vlákna ovlivňují pružnost a pevnost kůže.